150 let tradice: z historie olomouckých tvarůžků

A.W. Olomoucké tvarůžky si letos připomínají 150 let od zahájení výroby v Lošticích. Z malé rodinné živnosti postupně vyrostla moderní firma, která obstála ve velké konkurenci, přežila války i znárodnění a dále investuje do svého rozvoje.

A.W. Olomoucké tvarůžky stále spojují minulost se současností. Výroba se změnila, technologie pokročily, ale podstata zůstává stejná. Poctivé řemeslo, čistě přírodní složení a chuť, která patří k Hané už po staletí. „Naše historie je pro nás závazkem i inspirací. 150 let není jen o číslech a datech, ale o generacích lidí, kteří tvarůžkům věnovali svůj um a energii. Na jejich odkaz navazujeme každý den,“ říká Leoš Kalandra, vedoucí obchodu a marketingu A.W., výrobce Olomouckých tvarůžků.

1. Sýr starší než tisk

První doložené zmínky o tvarůžcích pocházejí z poloviny 15. století. Na Hané se vyráběly jako běžné jídlo v chalupách a někdy sloužily i jako součást odměny. Například v roce 1601 dostali studnaři v Hradečné kromě peněz také dvě kopy tvarůžků.

2. Jméno dostaly na trhu

Vyráběly se po celém venkově, ale své jméno získaly díky trhům v Olomouci. Právě zde se s nimi obchodovalo ve velkém a název „Olomoucké tvarůžky“ se postupně stal symbolem kvality.

3. Od punčoch k sýru

Zakladatel tradice v Lošticích, Josef Wessels, byl původně punčochář. Když drobné řemeslníky zlikvidovaly velké textilky, začal se živit jako povozník. Na svých cestách rozvážel i tvarůžky, které doma vyráběla jeho manželka, rovněž původem punčochářka.

4. 1876: Oficiální začátek

Rok 1876 znamenal zlom. Rodinná výroba se naplno rozjela v Lošticích, v domě na dnešní Palackého ulici. Tady sídlí firma dodnes. Tvarůžky se staly hlavní obživou rodiny Wesselsů a už jí zůstaly.

5. Úspěch za hranicemi

Už v roce 1872 zazářily tvarůžky na Světové mlékařské výstavě ve Vídni. Pomohla i železnice, která otevřela nové trhy. Z regionální potraviny se stal vyhledávaný výrobek i za hranicemi Moravy.

6. Alois Wessels a skutečný rozmach

Syn zakladatele Alois Wessels převzal podnikání koncem 19. století. V roce 1897 přebírá živnost svého otce a z malé dílny během několika let vybuduje největší tvarůžkárnu v monarchii.

7. Ženská síla v sýrárně

Výroba byla dlouho především ženskou doménou. Zatímco muži zajišťovali nákup tvarohu a rozvoz, ženy v dílnách sýr ručně „pleskaly“. Šikovná pracovnice zvládla vytvarovat až 6 000 tvarůžků denně. Rytmus dlaní dal jméno celé technice.

8. Od pleskání ke klapačkám

Postupně se ruční „pleskání“ dlaněmi nahrazovalo dřevěnými formami, tzv. klapačkami. Ty vydávaly typický zvuk, podle kterého dostaly jméno. S jejich pomocí se denní výkon jedné dělnice zvýšil až na neuvěřitelných 9 000 kusů.

9. Bosýma nohama pro kvalitu

Než přišly mechanické mlýny, tvaroh se zpracovával bosýma nohama. Prošlapat třiceticentimetrovou vrstvu v kádi trvalo až dvě hodiny. Byla to fyzicky nejtěžší část výroby.

10. Rakouská konkurence neuspěla

Po vzniku Československa se Rakousko snažilo založit vlastní výrobu. Přestože mělo podporu státu i odborníky z Moravy, pravou chuť loštických tvarůžků se napodobit nepodařilo.

11. Stroje mění tempo

V roce 1924 přivezl Karel Pivný, zeť Aloise Wesselse, do Loštic první formovací stroje. Ty zvládly 4 až 6 tisíc tvarůžků za hodinu. Výroba nabrala nové tempo a Loštice se zařadily mezi technologicky nejvyspělejší provozy.

12. Moderní továrna třicátých let

V roce 1930 vyrostla nová tovární budova v duchu moderní průmyslové architektury. Nešlo jen o výrobu. Areál měl i zahradu a reprezentativní podobu. Tvarůžky už nebyly jen potravinou, ale i značkou.

13. Znárodnění a těžká léta

Po roce 1948 byla továrna znárodněna. Rodina o ni přišla. Tradice však přežila. A v roce 1991 se areál v restituci vrátil potomkům zakladatelů, kteří se pustili do náročné obnovy za plného provozu.

14. Jediné muzeum svého druhu

V roce 1994 bylo v Lošticích otevřeno první Muzeum Olomouckých tvarůžků. V roce 2014 se dočkalo modernizace. Dnes zde návštěvníci najdou unikátní exponáty, jako je nalezené zrezivělé razidlo značky A. W. nebo původní „klapačky“ a spoustu dalších pokladů.

15. Evropská pečeť kvality

Rok 2010 přinesl významné uznání. Evropská komise udělila Olomouckým tvarůžkům Chráněné zeměpisné označení. Dnes firma vyrábí přes 2 200 tun ročně a nabízí více než třicet variant A.W. Olomouckých tvarůžků. Jsou oblíbené a vyhledávané pro svou charakteristickou chuť a vůni. Stále se vyrábějí z netučného tvarohu, mají vysoký obsah bílkovin a nízký obsah tuku.