Pixabay License
Horké a suché počasí výrazně zvyšuje riziko vzniku požárů. Podle odborníků z VŠB – Technické univerzity Ostrava může v přírodě stačit jediná jiskra, nedopalek cigarety nebo rozpálená část motoru.
Klíčovým faktorem je podle odborníků vlhkost materiálu. Vysoké teploty a dlouhodobé sucho způsobují její rychlý pokles, čímž se zvyšuje náchylnost vegetace k zapálení. „Velmi charakteristickou vlastností látek je jejich měrný povrch, který je rozhodující pro to, jak kvalitně bude materiál vstupovat do procesu hoření. Čím tenčí je materiál a čím menší je jeho tloušťka, tím větší je jeho měrný povrch a lépe sdílí teplo z případného iniciačního zdroje. Dochází tak k lepšímu zahoření. Zároveň ale platí, že větší materiál může obsahovat více vlhkosti. Právě vlhkost je klíčová, zvlášť v tomto období. Pokud se dostaneme k hodnotám objemové vlhkosti okolo 10 procent, je materiál velmi náchylný k zapálení,“ vysvětluje Martin Trčka z Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO.
Podle statistik Hasičského záchranného sboru vzniká značná část požárů lidskou činností. Přírodní příčiny se na jejich celkovém počtu podílejí jen minimálně. „Podle statistik HZS je asi 40 procent požárů způsobeno činností člověka. Pokud jde o přírodní iniciační zdroje, například blesk, bavíme se pouze o desetinách procenta,“ říká Trčka.
Lidé podle něj často podceňují rizika spojená s rozděláváním ohně v přírodě. V období sucha přitom může ke vzniku požáru stačit jediná jiskra nebo odhozený nedopalek cigarety. „Lidé se často domnívají, že k ohraničení táboráku bude stačit obložení kameny. V suchu je ale materiál v takovém stavu, že opravdu stačí malá jiskra z táboráku nebo nedopalek cigarety a dojde k požáru,“ upozorňuje Trčka.
Nebezpečné může být také rozdělávání ohně v blízkosti stromů. Riziko nepředstavuje pouze samotný plamen, ale i proudění horkých plynů a tepla směrem vzhůru. „Pokud se rozhodnete založit táborový oheň uprostřed lesa, kde jsou koruny stromů relativně nízko, může proudění horkých zplodin hoření a konvekce způsobit zapálení koruny stromu. To platí zejména u jehličnatých stromů,“ dodává Trčka.
Riziko vzniku požáru však nehrozí jen při rekreaci. Zvýšenou opatrnost je potřeba zachovávat také při zemědělských pracích nebo údržbě zahrad. „Žací lišta může narazit na kámen na poli, což způsobí vznik jiskry. Podobně při práci s motorovou pilou můžete zasáhnout skobu nebo hřebík ve stromě. Jiskra pak může dopadnout do suché trávy a založit požár,“ vysvětluje Trčka.
Dalším častým problémem je parkování techniky nebo automobilů ve vysoké trávě. „Velmi častým problémem je odstavení zemědělských strojů nebo osobních aut do vysoké trávy. Výfukové potrubí se může dostat do blízkosti travního porostu nebo s ním přijít přímo do kontaktu a způsobit jeho vznícení,“ říká Trčka.
Klíčové je zachovat klid
Pokud už k požáru dojde, rozhoduje rychlost reakce. Odborníci doporučují co nejdříve přivolat hasiče a zároveň správně vyhodnotit vlastní bezpečnost. „Volat hasiče je alfa a omega, protože jde o rychlost. Důležité je ale nezmatkovat. Malá ohniska lze někdy ušlapat nebo jinak lokalizovat. Pokud už však hoří plocha o velikosti několika metrů čtverečních a plameny dosahují výšky kolem jednoho metru, jedná se o požár, který už není snadné zvládnout bez profesionální techniky,“ uzavírá Martin Trčka.
About the Author
