Lidská touha po objevování neznámého a dosahování extrémů je stará jako lidstvo samo. Stáli jste někdy na samém okraji své země? Vystoupali na její nejvyšší vrchol, nebo naopak sestoupili do míst, kde se země sklání nejníže? Prozkoumali jste město, které pamatuje staletí více než jiná, nebo se procházeli největším hradním komplexem světa? Česká republika, země známá svými hrady, zámky a malebnými městy, nabízí i tuto jedinečnou tvář – sbírku svých “NEJ”, superlativů, které představují fascinující a často nečekané cíle pro vaše cesty. Vydejte se s námi na putování po místech, která drží české rekordy – od nejsevernějšího výběžku, kde se země nejvíce přibližuje moři , přes sluncem zalitý jih Šumavy , až po majestátní vrchol Sněžky a tajemné hlubiny nejnižšího bodu u Labe. Objevte nejstarší města, nejrozsáhlejší přírodní parky i miniaturní historické perly. Tato cesta za českými “NEJ” slibuje nejen dosažení rekordních míst, ale především nezapomenutelné zážitky a poznání rozmanitosti naší krajiny a historie.
Na okrajích republiky: Výpravy k zeměpisným extrémům
Dotknout se hranic, stát na místě, kde končí (nebo začíná) mapa vlastní země, má zvláštní kouzlo. České zeměpisné extrémy nás zavedou do odlehlých koutů republiky, kde se často setkávají nejen hranice, ale i kultury a historie.
Severní pól Čech: Nord Kap a Lobendava (Nejsevernější bod a obec)
Úplně na severu, ve Šluknovském výběžku, leží místo, kde se Česká republika nejvíce přibližuje moři – Baltské moře je odsud vzdušnou čarou jen asi 300 km. Tato oblast, někdy nazývaná “Drsný Sever” , je charakteristická prolínáním české, saské a lužické kultury. Právě zde, v katastru obce Lobendava, najdeme nejsevernější bod naší země.
Samotný nejsevernější bod, označovaný jako Nord Kap, neleží přímo v osadě Severní (která je nejsevernější osadou), ale u hraničního kamene na česko-německé hranici, v lese pod Bukovou horou. K tomuto místu vede žlutá turistická značka. Symbolický význam místa podtrhuje pamětní obelisk, slavnostně odhalený 28. října 2013, a také odpočívadlo těsně za hranicí, vybudované německým turistickým spolkem, což svědčí o přeshraniční spolupráci a zájmu o toto místo. Zdá se, že oficiální označení a turistické zatraktivnění tohoto geografického extrému je relativně nedávným počinem, možná odrazem rostoucího zájmu o jedinečné cestovatelské cíle a podporu turismu v příhraničních regionech. Samotný název “Nord Kap” evokuje slavnější severské mysy a snaží se vytvořit snadno zapamatovatelný orientační bod.
Vstupní branou k Nord Kapu je Lobendava, nejseverněji položená obec České republiky. Tato malá obec s přibližně 300 stálými obyvateli leží na staré “císařské silnici” Praha-Drážďany a procházela tudy i historická Česká stezka. Dominantou obce je barokní areál kostela Navštívení Panny Marie. Přestože je Lobendava malá a poněkud odlehlá, její okolí překvapí hustotou zajímavých míst. Kromě výšlapu k Nord Kapu (GPS: 51.055656,14.315513) láká k návštěvě poutní místo Anenský vrch s křížovou cestou ze 18. století , Getsemanská zahrada se sochami , další křížová cesta svatého Jáchyma , památná Soudní lípa v osadě Severní nebo pozůstatky středověkého rýžování zlata u říčky Bublavy. Pro turisty je zde k dispozici i jednoduchá útulna pro přespání. Tato koncentrace historických (poutní místa, staré cesty, rýžoviště zlata) a přírodních (turistické stezky, příroda Českého Švýcarska) zajímavostí ukazuje, že i nejsevernější výběžek nabízí mnohem víc než jen dosažení geografického rekordu – je to krajina s bohatou historií a specifickým kulturním přesahem. Pro plánování výletu lze využít turistický vlak “Vlak Českého Švýcarska”, který jezdí sezónně z Děčína.
Na samém jihu: Vyšší Brod a nejjižnější bod
Přesuneme se o 275 km vzdušnou čarou na jih , do hlubokých lesů Šumavy na česko-rakouské hranici. Zde, v katastru města Vyšší Brod, leží nejjižnější bod České republiky. Výlet k němu není jen cestou za zeměpisným extrémem, ale i poutí do krásné šumavské přírody a dotekem pohnuté historie 20. století.
Samotný bod je označen výrazným žulovým kamenem s pamětní deskou, informační tabulí, hraničním kamenem a pro sběratele i schránkou s razítkem. Nachází se na území zaniklé obce Radvanov (německy Raifmass), která byla od 13. století nejjižnější obcí Čech a ležela na obchodní stezce z Lince. Po vysídlení německého obyvatelstva v roce 1946 byla vesnice o čtyři roky později srovnána se zemí v rámci vytváření hraničního pásma. Dnes ji připomínají jen pamětní tabule, křížek na místě kaple a pár rozvalin. Celý výlet tak získává silný historický rozměr, neboť trasa prochází místy dalších zaniklých osad (např. Boršíkov/Woiserschlag) a je doplněna informačními tabulemi o životě na železné oponě a pokusech o její překonání. Kontrast mezi malebnou šumavskou přírodou a připomínkami této nelehké minulosti činí z návštěvy nejjižnějšího bodu silný a vícevrstvý zážitek.
Nejčastějším výchozím bodem je město Vyšší Brod. Odtud vede žlutě značená turistická stezka, která je poměrně dlouhá (11.4 km, cca 3.5 hodiny jedním směrem) a středně náročná. Souběžně vede i cyklostezka, takže je možné vyrazit i na kole. Alternativní, kratší trasa vede ze Studánek po modré značce (cca 6 km, 2 hod.). Celková časová náročnost výletu se odhaduje na zhruba 5 hodin a je vhodný i pro aktivní seniory a školní děti. Výlet lze navíc snadno rozšířit o návštěvu zajímavostí na rakouské straně hranice, jako jsou Švédské šance (repliky děl z třicetileté války) nebo obec Rading. Oblíbeným cílem je také vrchol Sternstein (1125 m n. m.) s rozhlednou Kaiser Franz Josef Jubilaeums Warte, odkud jsou za dobrého počasí daleké výhledy. Tato možnost propojení s rakouskými cíli naznačuje rozvíjející se přeshraniční turistickou spolupráci, která využívá jak přírodní krásy, tak společnou historii regionu. V okolí Vyššího Brodu stojí za návštěvu také Cisterciácký klášter , poutní místo Maria Rast am Stein , Vodopády sv. Wolfganga , skalní útvary Čertova stěna nebo nedaleké Lipno a hrad Rožmberk. Pro přesnou navigaci k nejjižnějšímu bodu slouží GPS souřadnice: 48.55202,14.33318.
Kde slunce vychází nejdříve: Bukovec, Hrčava a Trojmezí
Na samém východě republiky, v Těšínském Slezsku, se nachází unikátní místo, kde se dotýkají hranice tří států – Česka, Polska a Slovenska. Tato oblast, charakteristická svébytnou goralskou kulturou a malebnou krajinou Slezských Beskyd, skrývá hned několik “NEJ”.
Často se mylně uvádí, že nejvýchodnější obcí je Hrčava a nejvýchodnějším bodem Trojmezí. Skutečnost je však taková, že geograficky nejvýchodněji leží obec Bukovec a nejzazší bod České republiky se nachází právě v jejím katastru, na česko-polské hranici. Tento bod (GPS přibližně 49.550585,18.859254 nebo 49°33′02.10521″N,18°51′33.31399″E ) je ukrytý v hustém smrkovém lese na břehu potoka Olecky. Je označen pamětním kamenem s deskou a souřadnicemi, hraničním mezníkem a turistickým přístřeškem. Vede k němu krátká (cca 500 m) naučná stezka “Přírodní rezervace Bukovec a nejvýchodnější bod ČR” s pěšinou vysypanou pilinami. Nejkratší přístup je z malého parkoviště u silnice vedoucí k hraničnímu přechodu Bukovec-Jasnowice. Tato krátká procházka je vhodná i pro rodiny s dětmi, případně s kočárkem (posledních 100 m může být obtížnějších) nebo na odrážedlech. Samotný Bukovec, nejvýchodnější obec ČR , nabízí malebnou krajinu s roztroušenými samotami , malé muzeum v budově polské školy , lyžařský areál Kempaland a pyšní se i největším jilmem drsným v republice.
Přestože geograficky nejpřesnější, symbolicky nejznámější zůstává obec Hrčava. Díky tomu, že sem asfaltová silnice byla dovedena až v roce 1965, si zachovala unikátní ráz “živého skanzenu” s dřevěnou architekturou. Historicky byla součástí polské Javořinky, k Československu se připojila až v roce 1924 na přání místních obyvatel. Dominantou Hrčavy je dřevěný kostelík sv. Cyrila a Metoděje , zajímavostí je Lurdská jeskyně s údajně zázračným pramenem , Hrčavské muzeum či pamětní deska Václava Havla. Místnímu nářečí “po našimu” je blízká polština, přesto se drtivá většina obyvatel hlásí k české národnosti.
Nedaleko Hrčavy se nachází Trojmezí, místo styku hranic Česka, Polska a Slovenska. Z vrcholu (cca 606 m n. m.) se otevírá panoramatický výhled do krajiny všech tří států. Místo je označeno trojicí žulových monolitů.
Oblast nabízí skvělé podmínky pro turistiku a cykloturistiku. Doporučená delší pěší trasa (cca 21 km) propojuje všechny hlavní body: z Mostů u Jablunkova přes horu Gírová (840 m n. m.) s turistickou chatou na Hrčavu, dále na Trojmezí, přes polskou Jaworzynku k rašeliništi v Bukovci, k nejvýchodnějšímu bodu a zpět do centra Bukovce. Pro cyklisty je zde náročná, ale zážitková 75 km dlouhá trasa Trojmezí Cyklotrack. Existence těchto značených tras a naučných stezek ukazuje snahu regionu prezentovat turistům svou unikátní kombinaci přírody, kultury tří národů a geografických zajímavostí. Rozdíl mezi symbolickým vnímáním Hrčavy jako nejvýchodnější obce a přesným geografickým bodem v Bukovci ilustruje, jak se kulturní povědomí může lišit od exaktního měření.
Nejzápadnější výběžek: Krásná a Hranice u Aše
Na opačném konci republiky, v Ašském výběžku v Karlovarském kraji, leží nejzápadnější bod Česka. Tato oblast, obklopená ze tří stran Německem , je součástí méně známého pohoří Smrčiny, které nabízí klidné procházky hlubokými lesy a krajinou téměř bez turistů. Pokud hledáte únik od davů, západní cíp Čech je ideální volbou.
Nejzápadnější bod se nachází na státní hranici s Bavorskem, v katastru obce Krásná. Je označen hraničním kamenem (podle některých zdrojů s číslem 9 a letopočtem 1944 ), informační tabulí a lavičkou k odpočinku. Přímo na hranici protéká Újezdský potok a kousek za ním na německé straně leží malé lesní rybníčky. Vzdušná vzdálenost k nejvýchodnějšímu bodu činí přibližně 490 km.
Zatímco bod leží v katastru Krásné, nejzápadnější obcí jsou nedaleké Hranice u Aše. Blízké město Aš drží jiný rekord – je městem s nejkratším názvem v ČR a může se pochlubit jedinou sochou Martina Luthera v zemi a zajímavým Národopisným a textilním muzeem.
Cesta k nejzápadnějšímu bodu je, podobně jako na jihu, poznamenána historií. Vede totiž přes území zaniklých obcí Štítary a Újezd. Z české strany je nejčastější přístup autem přes Krásnou a Štítary až na konec asfaltové silnice u hřbitova zaniklé obce Újezd. Zde je možné zaparkovat a pokračovat pěšky po zelené turistické značce přibližně 3-4 km. Cestou minete památník obětem světových válek a obnovený kříž na místě újezdského hřbitova. Alternativní a podle některých turistů pohodlnější přístup vede z německé strany. Auto lze zanechat na parkovišti za městem Rehau (GPS 50°15′6.086″N,12°4′4.353″E) a odtud jít asi 2 km po červené značce k Mostu Evropy (Europabrücke) přes hraniční potok, kde se napojíte na zelenou značku vedoucí k cíli. Právě tato trasa z německé strany bývá popisována jako lépe udržovaná a schůdnější, zatímco česká zelená značka, zejména v posledním úseku od mostu, může být zarostlá a hůře průchodná. To může naznačovat rozdílnou úroveň údržby nebo zaměření na turistickou infrastrukturu na obou stranách hranice pro toto konkrétní místo.
Kromě samotného bodu nabízí okolí Ašského výběžku a Smrčin možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku (vedou tudy i trasy EuroVelo ) a v zimě i běžecké lyžování na klidných trasách. Turistickou známku lze zakoupit na obecním úřadě v Krásné nebo v informačním centru v Aši. Doporučuje se pevná, případně nepromokavá obuv a v létě repelent.
Z výšin do nížin: Výškové rekordy Česka
Od nejvyššího vrcholu, kde se zdá být nebe na dosah, až po místo, kde se země nejvíce sklání k mořské hladině – i tyto výškové extrémy má Česká republika ve své sbírce.
Na střeše Čech: Výstup na Sněžku (nejvyšší bod)
Sněžka, majestátně se tyčící do výšky 1603.3 m n. m., je nejen nejvyšší horou Krkonoš, ale i celého Česka a historické země Slezska. Její vrchol leží na česko-polské hranici a svým výrazným pyramidálním tvarem, vybroušeným ledovcem, připomíná alpské velikány, což je v českých horách unikátní. Zajímavostí je, že absolutní nejvyšší bod se nachází několik metrů na polském území u kaple sv. Vavřince. Historie hory je bohatá, první zaznamenaný výstup se datuje do roku 1456 a její název, odvozený od “sněhem pokrytá”, se ustálil v 19. století.
Vrchol Sněžky není jen holým skalnatým prostranstvím (o rozloze asi 30 akrů ), ale nachází se zde několik zajímavých staveb. Nejstarší je barokní rotundová kaple sv. Vavřince z let 1665–1681 na polské straně. Moderní dominantou je Polská bouda s meteorologickou observatoří, jejíž konstrukce připomíná “létající talíře” (z let 1966-1974). Na české straně stojí nová Česká poštovna (postavena 2005-2006), která je nejvýše položenou poštovnou v ČR a nabízí unikátní poštovní razítko. Samozřejmostí je horní stanice lanovky z Pece pod Sněžkou. Z vrcholu se otevírají dechberoucí panoramatické výhledy do Čech i Polska.
Na Sněžku vede celá řada turistických tras různé náročnosti. Z Pece pod Sněžkou můžete zvolit buď náročnější, ale krásnou modrou trasu Obřím dolem (v zimě uzavřena kvůli lavinovému nebezpečí) , nebo žlutou trasu přes Růžovou horu, která kopíruje historickou nosičskou cestu. Ze Špindlerova Mlýna vedou trasy přes Luční boudu (např. podél Bílého Labe po modré nebo přes Kozí hřbety po červené) a dále přes Úpské rašeliniště. Z Horní Malé Úpy (Pomezních Bud) se lze vydat po červené Cestě česko-polského přátelství přes Svorovou horu , což je oblíbená trasa pro pozorování východu slunce. Další možností je hřebenová červená trasa od Špindlerovky (Slezského sedla), vedoucí převážně po polské straně. Z polského Karpacze vede několik tras údolími k Obřímu sedlu pod vrcholem.
Pohodlnější variantou je moderní kabinková lanovka z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Byla kompletně zrekonstruována v roce 2013 a nabízí přepravu čtyřmístnými kabinkami. Je však třeba počítat s tím, že provoz horního úseku z Růžové hory na Sněžku je často omezen kvůli silnému větru. Z polské strany vede sedačková lanovka na vrchol Kopa, odkud je nutné dojít pěšky.
Při plánování výletu je nutné počítat s drsným horským klimatem – průměrná roční teplota se pohybuje jen kolem 0.2 °C a vítr zde může dosahovat rekordních rychlostí (až 223 km/h ). Teplé oblečení je nutností i v létě. Vzhledem k obrovské popularitě Sněžky může být vrchol, zejména v letní sezóně a o víkendech, velmi přeplněný. Doporučuje se návštěva mimo sezónu, ve všední dny nebo brzy ráno. Vrchol leží v 1. zóně Krkonošského národního parku (KRNAP), pohyb je povolen pouze po značených cestách a lyžování (sjezdové i skialpinistické) je výrazně omezeno z důvodu ochrany přírody. Běžkařské trasy vedou například směrem na Pomezní Boudy. Význam Sněžky tak přesahuje pouhou geografickou výšku; je to národní symbol, historické poutní místo a turistický magnet, jehož správa neustále hledá rovnováhu mezi obrovským zájmem návštěvníků a potřebou ochrany křehké horské přírody.
Kde Labe opouští Čechy: Hřensko (nejnižší bod)
Z nejvyššího vrcholu sestoupíme k nejnižšímu přirozenému bodu České republiky. Tím je hladina řeky Labe v místě, kde opouští české území a vtéká do Německa, poblíž obce Hřensko v Národním parku České Švýcarsko. Nadmořská výška tohoto bodu se udává jako 115 m n. m. nebo 113 m n. m.. Samotná obec Hřensko je pak nejníže položenou obcí v ČR (115 m n. m.). Je třeba dodat, že absolutně nejnižší místo vytvořené člověkem je dno hnědouhelného dolu Bílina, ležící v nadmořské výšce pouhých 20 m.
Hřensko, ležící na soutoku Labe a Kamenice , je známé jako vstupní brána do Českého Švýcarska. Jeho historie sahá do 15. století, kdy zde stála krčma pro voraře. Později se stalo důležitým střediskem těžby a plavení dřeva a také obchodu na Labi. V 19. století se díky iniciativě rodu Clary-Aldringenů začal rozvíjet turistický ruch, byly zpřístupněny soutěsky Kamenice a cesta k Pravčické bráně. Dnes je Hřensko malebnou obcí s typickými hrázděnými domy , avšak jeho poloha v úzkém údolí ho činí zranitelným vůči povodním a padajícím skalám.
Na rozdíl od nejvyššího či krajních bodů, nejnižší bod není označen žádným konkrétním památníkem. Jedná se o dynamickou hladinu řeky poblíž hraničního přechodu Hřensko-Schmilka, u posledního hraničního patníku (č. 14). Zážitek z návštěvy tohoto místa tak spočívá spíše v ponoření se do atmosféry impozantního Labského kaňonu, nejmohutnějšího pískovcového kaňonu v Evropě. Ten se táhne od Děčína až k hranicím a jeho stěny dosahují výšky až 300 metrů. Nejlépe si ho lze vychutnat z paluby výletní lodi plující z Děčína či Ústí nad Labem , nebo při procházce či jízdě na kole po Labské stezce, která vede podél řeky. Krásné pohledy do údolí nabízí také řada vyhlídek nad Hřenskem, například historická vyhlídka Belvedér , Labská vyhlídka nebo Janovská vyhlídka.
Z Hřenska je to jen kousek k největším lákadlům Českého Švýcarska: Pravčické bráně, největšímu přirozenému skalnímu mostu v Evropě, s přilehlým zámečkem Sokolí hnízdo , a romantickým soutěskám řeky Kamenice (Edmundova/Tichá a Divoká), kde se můžete projet na lodičkách s výkladem převozníka. Přímo v Hřensku stojí za pozornost kostel sv. Jana Nepomuckého, který je nejníže položeným kostelem v ČR. Na druhém břehu Labe se nachází železniční zastávka Dolní Žleb, držící rekord nejníže položené zastávky v Česku (117 m n. m.). Pro překonání řeky slouží přívozy Hřensko–Schöna a Dolní Žleb. Při plánování návštěvy Hřenska je dobré vědět, že v obci ani v širším okolí národního parku není bankomat.
Velikáni historie, kultury a přírody
Kromě geografických a výškových extrémů se Česká republika pyšní i dalšími unikáty – památkami světového významu, nejstaršími sídly či rozlehlými přírodními celky.
Srdce Evropy a poklad UNESCO: Historické centrum Prahy
Praha, hlavní město České republiky, je právem považována za jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Její historické jádro, rozkládající se na obou březích Vltavy, bylo v roce 1992 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Tento zápis neoceňuje jen jednotlivé památky, ale celý urbanistický celek jako výjimečně zachovalý příklad kontinuálního vývoje města od středověku po současnost, který významně ovlivnil architekturu střední Evropy. Území UNESCO zahrnuje Staré Město, Malou Stranu, Nové Město, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a od roku 2010 také Průhonický park.
Bohatství Prahy spočívá v neuvěřitelné koncentraci památek všech architektonických slohů na relativně malém území. Mezi klíčové atrakce v rámci historického centra patří:
- Pražský hrad: Dominanta města a největší hradní komplex světa (viz další sekce).
- Karlův most: Gotický most ze 14. století se slavnou sochařskou výzdobou, spojující Staré Město a Malou Stranu.
- Staroměstské náměstí: Historické srdce Prahy s Orlojem na Staroměstské radnici, gotickým chrámem Matky Boží před Týnem a barokním kostelem sv. Mikuláše.
- Malá Strana: Malebná čtvrť pod hradem s barokními paláci (např. Valdštejnský ), kostely (sv. Mikuláš ) a ostrovem Kampa.
- Josefov (Židovské město): Unikátně zachovalý komplex synagog (Staronová, Španělská, Maiselova, Klausová, Pinkasova), Starého židovského hřbitova a Židovského muzea.
- Nové Město: Založené Karlem IV. ve 14. století, dnes centrum moderního života s Václavským náměstím (dominanta Národního muzea ), Karlovým náměstím (největší středověké náměstí Evropy ), Národním divadlem či moderním Tančícím domem.
- Vyšehrad: Legendární sídlo na skále nad Vltavou s bazilikou sv. Petra a Pavla, rotundou sv. Martina a Slavínským hřbitovem.
Pro návštěvníky nabízí Praha nepřeberné množství zážitků. Oblíbenou trasou je Královská cesta, vedoucí od Obecního domu na Prašné bráně přes Staroměstské náměstí, Karlův most a Malou Stranu až na Pražský hrad. K nezapomenutelným výhledům láká Petřínská rozhledna , Letenský park s metronomem nebo hradby Vyšehradu. Město disponuje hustou sítí veřejné dopravy. Vzhledem k dlážděným ulicím jsou nezbytností pohodlné boty. Pro hlubší poznání historie a kultury je vhodné využít služeb průvodce nebo navštívit některé z mnoha muzeí (Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové museum, Muzeum Franze Kafky, Muchovo muzeum) či galerií. Praha je živým kulturním centrem s bohatou nabídkou divadelních představení (Národní divadlo, Stavovské divadlo), koncertů (Obecní dům, Rudolfinum) a dalších akcí. Vzhledem k popularitě města je vhodné plánovat návštěvu mimo hlavní sezónu nebo začínat prohlídky brzy ráno, abyste se vyhnuli největším davům.
Svědek věků: Pražský hrad (největší hradní komplex)
Uvnitř historického centra Prahy se nachází další světový unikát – Pražský hrad. Podle Guinessovy knihy rekordů je největším souvislým (či starobylým) hradním komplexem na světě. Jeho rozloha činí téměř 70000 m² (cca 570 m na délku a 128 m na šířku). Není to však jen rozloha, co činí Pražský hrad výjimečným. Je to především jeho více než tisíciletá historie jako sídla českých knížat, králů, římských císařů a dnes prezidenta republiky. Představuje tak nejen symbol Prahy, ale i celé české státnosti.
Komplex Pražského hradu je fascinující směsicí paláců, církevních staveb, úředních budov, opevnění a zahrad, které vznikaly a byly přestavovány od 9. století až do současnosti a reprezentují všechny hlavní architektonické slohy. Pro návštěvníky jsou přístupné jeho nejvýznamnější části:
- Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: Duchovní centrum hradu i státu, místo korunovací a posledního odpočinku českých panovníků a světců (sv. Václav, Vít, Vojtěch, Jan Nepomucký). Jsou zde uloženy české korunovační klenoty. Její Velká jižní věž nabízí úchvatný výhled na Prahu.
- Starý královský palác: Historické sídlo českých panovníků s impozantním Vladislavským sálem. V gotickém podlaží se nachází expozice Příběh Pražského hradu.
- Bazilika sv. Jiří: Nejstarší dochovaná románská stavba na Hradě s hrobkami prvních Přemyslovců.
- Zlatá ulička: Malebná ulička s malými domky, kde podle pověsti žili alchymisté (ve skutečnosti zde bydlel např. Franz Kafka). Součástí je i věž Daliborka.
- Další expozice: Obrazárna Pražského hradu , Expozice Hradní stráže ve věži Mihulce.
- Zahrady: Královská zahrada s renesanční Míčovnou a Letohrádkem královny Anny, Jižní zahrady (Rajská, Na Valech, Hartigovská) s nádhernými výhledy, Jelení příkop a Zahrada Na Baště.
Návštěva Pražského hradu je komplexním zážitkem. Kromě prohlídky historických interiérů a expozic je možné sledovat slavnostní střídání Hradní stráže na prvním nádvoří (každou hodinu, v poledne s fanfárami). Vzhledem k tomu, že Hrad je stále fungujícím sídlem prezidenta a státní institucí, je třeba počítat s bezpečnostními kontrolami u vstupů a dodržovat návštěvní řád (např. zákaz velkých zavazadel a dronů).
Areál Pražského hradu je otevřen denně od 6:00 do 22:00. Návštěvnické objekty (historické interiéry, expozice) jsou přístupné v letní sezóně (duben–říjen) od 9:00 do 17:00, v zimní sezóně (listopad–březen) od 9:00 do 16:00. Katedrála sv. Víta otevírá v neděli až ve 12:00. Zahrady mají sezónní provoz, většinou od dubna do října. Základní vstupenka (okruh zahrnující Starý královský palác, baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku a katedrálu sv. Víta) stojí pro dospělého 450 Kč, snížené vstupné je 300 Kč a rodinné 950 Kč (ceny z roku 2025 ). Vstup do areálu (nádvoří) a některých zahrad (Jižní, Královská, Na Baště, Jelení příkop) je zdarma. Informační centra se nacházejí na II. a III. nádvoří. Přístup je možný tramvají č. 22 (zastávky Pražský hrad, Pohořelec) nebo metrem A (stanice Malostranská) a následným výstupem po Starých zámeckých schodech. Oficiální webové stránky jsou www.hrad.cz. Vzhledem k rozsáhlosti a komplexnosti Hradu je pro plnohodnotnou návštěvu nutné pečlivé plánování a dostatek času; jediná návštěva může pokrýt jen část jeho bohatství.
Kolébka měst: Bruntál (nejstarší město)
Při hledání nejstaršího města České republiky narazíme na Bruntál, ležící v podhůří Jeseníků v Moravskoslezském kraji. Jeho prvenství není založeno na nejstarším osídlení (mnoho měst vzniklo na místech starších osad ), ale na faktu, že se jedná o nejstarší institucionálně doložené město v českých zemích. Klíčovým dokumentem je listina krále Přemysla Otakara I. z roku 1223, která uděluje městská práva Uničovu podle vzoru “našich měšťanů z Bruntálu” (“quas habent cives nostri de Froudenthal”). To dokládá, že Bruntál již v té době existoval jako fungující město s tzv. magdeburským městským právem, a jeho založení se tak klade nejpozději do roku 1213. Byl založen jako hornické město, těžily se zde drahé kovy, což dokládá i horník na nejstarším městském znaku.
Ačkoliv Bruntál nemusí být tak známý jako jiná historická města, nabízí návštěvníkům zajímavé památky svědčící o jeho bohaté minulosti. Dominantou je zámek Bruntál, který vznikl přestavbou původního hradu z konce 15. století. Má netradiční dispozici ve tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a hodinovou věží. V zámku sídlí muzeum a jeho interiéry posloužily i filmařům při natáčení pohádek Císař a tambor a Zlatník Ondra. K zámku přiléhá rozlehlý zámecký park ze 16. století. Za pozornost stojí také kostel Nanebevzetí Panny Marie , zbytky městských hradeb, historické sloupy a morový kříž. Technickou zajímavostí je Mlýnský náhon, jehož historie sahá až do roku 1579 a který je dnes zpřístupněn jako expozice. Navštívit lze i Berlovu vilu.
Bruntál žije i současností. Každoročně v červnu se konají Dny města Bruntálu s koncerty a doprovodným programem. Pravidelně zde probíhají farmářské trhy. K relaxaci slouží Wellness centrum Bruntál a pro milovníky piva je zde místní pivovar Hasič. Město (GPS: 49.988446,17.464702 ) slouží jako výchozí bod pro výlety do Jeseníků, například k nedalekému poutnímu kostelu Panny Marie Pomocné na Uhlířském vrchu.
Zelené srdce Evropy: Národní park Šumava (největší NP)
Národní park Šumava, vyhlášený v roce 1991 , je se svou rozlohou 680.64 km² (nebo 69030 ha) největším národním parkem České republiky. Spolu s přiléhajícím Národním parkem Bavorský les na německé straně tvoří rozsáhlou oblast chráněné přírody, často nazývanou “Zelené srdce Evropy”.
Šumava je jedním z nejstarších pohoří střední Evropy a její krajina je nesmírně rozmanitá. Charakterizují ji rozlehlé náhorní planiny (“pláně”) pokryté horskými smrčinami, unikátní rašeliniště (např. Jezerní slať – držitelka teplotního rekordu −41.6 °C , Tříjezerní slať, Soumarské rašeliniště), malebná údolí řek Vltavy a Otavy, které zde pramení , a především osm ledovcových jezer (na české straně Černé, Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka). Nejvyšším vrcholem české části Šumavy je Plechý (1378 m n. m.). Díky rozmanitosti biotopů je Šumava domovem mnoha vzácných druhů rostlin (včetně reliktů z doby ledové na rašeliništích) a živočichů, jako je rys ostrovid, los evropský, vlk obecný, tetřev hlušec, vydra říční či bobr evropský. Historii lidské činnosti připomínají technické památky jako Vchynicko-tetovský a Schwarzenberský plavební kanál.
NP Šumava nabízí nespočet možností pro turisty. Hustá síť značených tras KČT umožňuje pěší výlety. Mimo I. zónu ochrany přírody je pohyb pěších povolen i mimo značené trasy. Cyklisté mohou využívat pouze značené cyklotrasy. V zimě je Šumava rájem pro běžkaře se sítí upravovaných stop i volným terénem. K oblíbeným cílům patří výše zmíněná ledovcová jezera a rašeliniště (Jezerní a Soumarská slať mají vyhlídkové věže ), prameny Vltavy , romantické údolí řeky Vydry (naučná stezka Povydří ), vrcholy jako Plechý či Boubín. Zajímavým zážitkem jsou návštěvnická centra Správy NP, kde lze pozorovat jeleny (Kvilda ), vlky (Srní ) nebo sovy (Borová Lada – největší soví voliéra v ČR ). Pro přenocování v přírodě slouží síť nouzových nocovišť, kde lze legálně přespat jednu noc pod širákem nebo ve stanu (bez rozdělávání ohně). Správa NP také plánuje zpřístupnění některých dosud uzavřených lokalit, jako je vrchol Antýglu nebo Žďárské slatě. Rozsáhlost parku a jeho poloha na hranici s Bavorským lesem vytváří unikátní přeshraniční ekosystém, důležitý pro migraci velkých savců a nabízející široké možnosti pro objevování divoké přírody.
Přírodní unikáty a tajemné hlubiny
Česká krajina ukrývá i místa, která ohromují svou monumentálností nebo tajemstvím. Patří mezi ně propast sahající do neznámých hlubin i největší přírodní jezero opředené legendami.
Cesta do hlubin země: Hranická propast (nejhlubší propast)
Nedaleko lázeňského města Teplice nad Bečvou a města Hranice v Olomouckém kraji se v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic nachází světový unikát – Hranická propast. Ačkoliv na první pohled může působit jako “díra v lese” , jedná se o nejhlubší propast v České republice a především o nejhlubší známou zatopenou sladkovodní jeskyni (propast) na světě.
Propast má dvě části. Suchá část, tzv. jícen, dosahuje hloubky 69.5 m. Na jejím dně se třpytí zelenavé Hranické jezírko. Pod jeho hladinou však propast pokračuje do zatím nezměřených hlubin. Poslední měření pomocí dálkově ovládaného robota (ROV) z srpna 2022 dosáhlo hloubky 450 metrů pod hladinou, aniž by narazilo na dno. Celková potvrzená hloubka (suchá + zatopená část) tak činí minimálně 519.5 metru. Vědecké odhady založené na teplotě a chemickém složení vody však naznačují, že skutečná hloubka by mohla dosahovat až jednoho kilometru, možná i více. Dna tedy stále nebylo dosaženo a propast si uchovává své tajemství. Předpokládá se, že vznikla unikátním způsobem – působením teplých minerálních vod (tzv. hydrotermální kras), které stoupaly z velkých hloubek a rozpouštěly vápenec.
Historie průzkumu propasti je dlouhá a fascinující, první zmínky o měření pocházejí již z roku 1580. Moderní éru odstartovaly potápěčské průzkumy. Polský potápěč Krzysztof Starnawski dosáhl největší hloubky lidským ponorem (225 m, resp. 265 m podle jiných zdrojů). Hlouběji se dostaly už jen dálkově ovládané roboty, které postupně posouvaly hranici známé hloubky (205 m v roce 1995, 384 m v roce 2014, 404 m v roce 2016 – kdy byl potvrzen světový rekord, a 450 m v roce 2022). Průzkum také odhalil existenci suchých jeskyní (Rotunda suchá, Nebe I-III, Monika) přístupných sifonem Zubatice v hloubce 48 m pod hladinou, které slouží jako zimoviště netopýrů.
Pro běžné návštěvníky je samotná propast (zatopená část i spodní suché jeskyně) nepřístupná. Obdivovat lze pouze svrchní část jícnu z vyhlídkové plošiny, která je zabezpečena plotem. Přístup k propasti je velmi snadný – vede sem červená turistická značka a zároveň naučná stezka “Kolem Hranické propasti” (nebo “NS Hůrka”) od železniční stanice Teplice nad Bečvou. Vzdálenost je pouhých 500 až 700 metrů do mírného kopce. Parkování je možné u nádraží (zpoplatněno) a vstup k vyhlídce je volný. V okolí se nacházejí další zajímavosti, jako Zbrašovské aragonitové jeskyně nebo zřícenina hradu Svrčov. Hranická propast tak nabízí paradoxní zážitek – možnost nahlédnout do světově unikátního přírodního útvaru, jehož hlavní fascinující rozměr – extrémní hloubka – zůstává skrytý pod hladinou jezírka. Právě tato nedosažitelnost a tajemství neznámého dna však přispívají k jejímu kouzlu a přitahují pozornost vědců i turistů.
Šumavské oko: Černé jezero (největší přírodní jezero)
Na Šumavě, nedaleko Železné Rudy a česko-německé hranice, leží další přírodní rekordman – Černé jezero. S rozlohou 18.4 až 18.5 hektaru je největším přírodním jezerem v České republice. Je důležité zdůraznit “přírodním”, protože v Česku existuje řada výrazně větších vodních ploch vytvořených člověkem, jako jsou přehradní nádrže nebo rekultivační jezera vzniklá zatopením dolů (např. Medard, Most, Milada mají rozlohu přes 250 ha). Černé jezero, spolu s dalšími sedmi šumavskými jezery (pěti na české a třemi na bavorské straně), vděčí za svůj vznik činnosti ledovců v poslední době ledové. Ledovec vyhloubil hluboký skalní kotel (kar) pod severním svahem Jezerní hory (1343 m n. m.) a zanechal před ním morénovou hráz, která zadržela vodu.
Jezero leží v nadmořské výšce 1008 m a dosahuje maximální hloubky kolem 40 metrů (39.8 m nebo 40.6 m podle různých zdrojů). Svůj název získalo podle tmavé, až černé barvy vody, která je způsobena odrazem okolních hustých smrkových lesů a také tmavým kalem na dně. Tento kal je tvořen vrstvou pylu z jehličnanů, která se zde usazovala po tisíce let a dosahuje mocnosti až 9 metrů. Jezero je napájeno podzemními prameny a několika povrchovými přítoky a odtéká z něj Černý potok do řeky Úhlavy, která patří do povodí Labe a úmoří Severního moře. Tím se liší od nedalekého Čertova jezera, které jako jediné šumavské jezero náleží k povodí Dunaje a úmoří Černého moře. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce hladina jezera zamrzá obvykle od prosince do dubna či května a led dosahuje tloušťky až 75 cm.
Černé jezero a jeho okolí je chráněno v rámci Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, vyhlášené již v roce 1933. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin adaptované na chladné a kyselé prostředí, jako je šídlatka jezerní a různé druhy rašeliníků , a také chladnomilné druhy bezobratlých živočichů. V minulosti bylo jezero a jeho okolí inspirací pro mnoho umělců, včetně Antonína Dvořáka (v cyklu Ze Šumavy), Jana Nerudy (Romance o Černém jezeře) či Jaroslava Vrchlického. Je také opředeno pověstmi. Zajímavou kapitolou historie je zinscenovaná akce Státní bezpečnosti z roku 1964 (krycí jméno Neptun), kdy byly na dně jezera “nalezeny” bedny s údajnými nacistickými dokumenty. Technickou zajímavostí je přečerpávací vodní elektrárna postavená v letech 1929–1930, která využívá vodu z jezera a byla první svého druhu v Československu.
Přístup k Černému jezeru je dnes poměrně snadný. Nejčastěji se využívá cesta ze Špičáckého sedla (dostupné autem, parkoviště), odkud vede žlutě značená asfaltová silnice (cca 3.5 – 4 km), vhodná pro pěší, cyklisty i vozíčkáře. Kolem jezera vede také červená hřebenová trasa, která ho spojuje s Čertovým jezerem (náročnější úsek se strmým stoupáním a klesáním). Pro pohodlnější dopravu slouží sezónní turistický vláček z Železné Rudy. Je třeba si uvědomit, že přístup k samotnému jezeru je omezen na morénovou hráz a severní břeh; výstup na Jezerní stěnu nad jezerem není povolen. Černé jezero tak představuje fascinující kombinaci přírodní krásy ledovcového reliktu, bohaté historie a moderní turistické dostupnosti, přičemž jeho status největšího přírodního jezera v zemi mu dodává punc jedinečnosti.
Kouzlo miniatur: Nejmenší města Česka
Vedle geografických a přírodních gigantů existují v Česku i místa, která drží rekordy svou nepatrností. Titul “nejmenší město” však není zcela jednoznačný a nárokují si ho hned dvě lokality, každá s jiným odůvodněním a zcela odlišným charakterem.
Krušnohorský klid: Přebuz (nejmenší město podle obyvatel)
V drsné, ale krásné krajině západních Krušných hor, v Karlovarském kraji, leží městečko Přebuz. S pouhými 73 stálými obyvateli (údaj z r. 2025 ) je často uváděno jako nejmenší město České republiky podle počtu obyvatel. Jeho poloha stranou hlavních cest mu vysloužila pověst “města na konci světa”, kde podle místních vládne osm měsíců zima a čtyři měsíce chladno. Historie Přebuzi, založené německými kolonisty roku 1347, je spjata s těžbou cínu, která však postupně upadala.
Dnešní Přebuz láká především na klid a nedotčenou přírodu. Nachází se uprostřed Přírodního parku Přebuz, jehož krajina s rozsáhlými rašeliništi a vřesovišti připomíná šumavské pláně. Součástí parku jsou cenné rezervace jako NPR Velký močál, Velké Jeřábí jezero (zasahující i do Německa) a Přírodní památka Přebuzské vřesoviště. Okolí je protkáno pozůstatky důlní činnosti a také stopami zaniklých obcí, jako je Rolava (s impozantními ruinami cínového dolu) a Chaloupky, které byly vysídleny po druhé světové válce. Z historických staveb v Přebuzi stojí za zmínku bývalý zájezdní hostinec (dům č. p. 46), patřící k nejstarším v západním Krušnohoří. V létě nabízí možnost koupání rybník Přebuz , v zimě je okolí rájem pro běžkaře hledající tiché trasy mimo hlavní střediska. Pro turisty jsou v regionu k dispozici i horské útulny. Návštěva Přebuzi (GPS: 50.365778,12.620038 ) tak nabízí pohled do krajiny formované drsným klimatem, hornickou minulostí a poválečnými demografickými změnami, ideální pro ty, kdo hledají samotu a autentickou atmosféru horského pohraničí.
Perla na Střele: Rabštejn nad Střelou (nejmenší historické město)
Zcela jiný charakter má Rabštejn nad Střelou, ležící v malebném údolí řeky Střely na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. S pouhými 21 stálými obyvateli (údaj z r. 2025 ) je ještě menší než Přebuz, ale jeho nárok na titul “nejmenší město” se opírá především o jeho bohatou historii a status městské památkové zóny, vyhlášené v roce 1992. Často je označován za nejmenší historické město nejen v Česku, ale i v Evropě.
Rabštejn si i přes minimální počet obyvatel zachoval půdorys a atmosféru středověkého městečka. Dominantou je barokní zámek postavený roku 1705, ke kterému přiléhají volně přístupné zříceniny gotického hradu ze 14. století, tyčící se na skále nad řekou. Dochovaly se i zbytky městského opevnění. Další významnou stavbou je bývalý klášter servitů z roku 1672. Městečko okouzluje souborem zachovalých lidových domů s roubenou a hrázděnou architekturou. Technickou památkou je kamenný most přes Střelu, u kterého stojí smírčí kříž z roku 1584. Celé městečko leží uprostřed Přírodního parku Horní Střela.
Návštěvníky provede Rabštejnem a jeho okolím 8 km dlouhá okružní naučná stezka. Městečko (GPS: 50.042204,13.289396 ) je také výchozím bodem pro výlety do širšího okolí Povodí Střely, například do Manětína, Nečtin, Chyše (zámek a pivovar), Úterý nebo k poutnímu místu Skoky. Rabštejn nad Střelou tak představuje unikátní kombinaci minimálního osídlení a mimořádně zachovalého historického urbanistického celku, nabízející klidnou atmosféru a koncentrovanou dávku historie a architektury v krásné přírodní scenérii.
Spor o titul “nejmenšího města” mezi Přebuzí a Rabštejnem ukazuje, že rekordy mohou mít různá kritéria. Zatímco Přebuz reprezentuje demografický úbytek v horském pohraničí, Rabštejn je příkladem zachovalé historické miniatury. Obě místa však stojí za návštěvu a nabízejí zcela odlišné, avšak jedinečné zážitky.
Vydejte se za Českými rekordy
Naše putování po českých “NEJ” ukázalo, jak rozmanitá a překvapivá může být naše země. Od větrných plání na severu, kde se potkávají tři kultury, přes sluncem zalitý jih s pohnutou historií, až po majestátní vrchol Sněžky a tajemné hlubiny Hranické propasti. Navštívili jsme nejstarší město s hornickou tradicí, největší hradní komplex světa v srdci metropole, nejrozsáhlejší národní park i největší přírodní jezero. A nakonec jsme objevili kouzlo miniaturních měst, která si i přes svou nepatrnost zachovala historický význam a jedinečnou atmosféru.
Tato místa nejsou jen body na mapě s rekordními čísly. Každé z nich vypráví svůj vlastní příběh – o přírodních silách, které formovaly krajinu, o historii, která zanechala své stopy, o lidech, kteří zde žili a žijí. Návštěva českých “NEJ” je skvělou příležitostí, jak poznat republiku z jiné perspektivy, objevit méně známá zákoutí a přidat svým výletům punc jedinečnosti.
Ať už vás lákají geografické extrémy, výškové výzvy, historické unikáty nebo přírodní divy, Česká republika má co nabídnout. Nechte se inspirovat a vydejte se za českými rekordy – čekají na vás nezapomenutelné zážitky a překvapivá zjištění o bohatství a rozmanitosti naší země.
Přehled vybraných českých “NEJ” cílů
| NEJ Kategorie (Superlative Category) | Místo / Nejbližší obec (Location / Nearest Town) | Kraj (Region) | Klíčová zajímavost / Charakteristika (Key Feature / Characteristic) | Zdroje |
|---|---|---|---|---|
| Nejsevernější bod | Nord Kap (Lobendava) | Ústecký | Obelisk, setkání kultur (CZ, DE, Lužice), blízkost moře (vzdušně) | |
| Nejjižnější bod | u Vyššího Brodu (zaniklá obec Radvanov) | Jihočeský | Žulový kámen, památka na zaniklé obce a železnou oponu, Šumava | |
| Nejvýchodnější bod | u Bukovce | Moravskoslezský | Pamětní kámen v lese u potoka Olecky, naučná stezka | |
| Nejzápadnější bod | u Krásné (zaniklá obec Újezd) | Karlovarský | Hraniční kámen u potoka, památka na zaniklé obce, Smrčiny | |
| Nejvyšší bod | Sněžka | Královéhradecký / Liberecký (na hranici s Polskem) | 1603.3 m n. m., panoramatické výhledy, kaple, lanovka | |
| Nejnižší bod (přirozený) | Hladina Labe u Hřenska | Ústecký | 115 m n. m. (nebo 113 m), výtok Labe z ČR, Labský kaňon | |
| Historické centrum UNESCO | Praha | Praha | Rozsáhlý komplex památek (Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské nám. atd.) | |
| Největší hradní komplex | Pražský hrad | Praha | Největší na světě (Guinness), sídlo panovníků a prezidenta | |
| Nejstarší město (listinně doložené) | Bruntál | Moravskoslezský | Založeno cca 1213, magdeburské právo, hornická historie, zámek | |
| Největší národní park | NP Šumava | Jihočeský / Plzeňský | 680.64 km², rozsáhlé lesy, jezera, rašeliniště, divoká příroda | |
| Nejhlubší propast | Hranická propast | Olomoucký | Min. 519.5 m celkem (450 m voda), nejhlubší zatopená na světě | |
| Největší přírodní jezero | Černé jezero | Plzeňský | 18.47 ha, ledovcové jezero na Šumavě | |
| Nejmenší město (podle obyvatel) | Přebuz | Karlovarský | Cca 73 obyvatel, odlehlá poloha v Krušných horách, příroda | |
| Nejmenší město (historické) | Rabštejn nad Střelou | Plzeňský | Cca 21 obyvatel, městská památková zóna, hrad, zámek, lidová architektura |
Lidská touha po objevování neznámého a dosahování extrémů je stará jako lidstvo samo. Stáli jste někdy na samém okraji své země? Vystoupali na její nejvyšší vrchol, nebo naopak sestoupili do míst, kde se země sklání nejníže? Prozkoumali jste město, které pamatuje staletí více než jiná, nebo se procházeli největším hradním komplexem světa? Česká republika, země známá svými hrady, zámky a malebnými městy, nabízí i tuto jedinečnou tvář – sbírku svých “NEJ”, superlativů, které představují fascinující a často nečekané cíle pro vaše cesty. Vydejte se s námi na putování po místech, která drží české rekordy – od nejsevernějšího výběžku, kde se země nejvíce přibližuje moři , přes sluncem zalitý jih Šumavy , až po majestátní vrchol Sněžky a tajemné hlubiny nejnižšího bodu u Labe. Objevte nejstarší města, nejrozsáhlejší přírodní parky i miniaturní historické perly. Tato cesta za českými “NEJ” slibuje nejen dosažení rekordních míst, ale především nezapomenutelné zážitky a poznání rozmanitosti naší krajiny a historie.
