Hrady, zámky, muzea, sakrální stavby i technické unikáty. Kulturní dědictví patří dlouhodobě k hlavním důvodům, proč lidé vyrážejí objevovat Česko, a zároveň tvoří jeden z pilířů domácího i příjezdového cestovního ruchu. Loni za nimi mířilo 49 % zahraničních návštěvníků a 37 % domácích cestovatelů. Mezinárodní den památek, který připadá na 18. dubna, tak každoročně připomíná jejich význam pro cestování.
Zatímco dříve dominovala především Praha, dnes se pozornost návštěvníků stále častěji obrací i k ostatním regionům. Turisté vyhledávají autentická místa, méně známé lokality a stále více propojují poznávání historie s dalšími zážitky.
Kdo do Česka míří za historií
Za památkami přijíždí do Česka především návštěvníci ze vzdálenějších zemí, kteří chtějí během jedné cesty poznat co nejvíce. Turisté z těch sousedních pak svou návštěvu tuzemska kombinují třeba s aktivním odpočinkem. Vedle toho ale existují i národy, které mají k historii a kultuře přirozeně blízko.
„Za památkami cestují hlavně ti, kteří to k nám mají dále. Pokud už člověk váží delší cestu, chce vidět co nejvíce. Mezi vyznavače historie patří dlouhodobě národy, které mají kulturu takříkajíc v krvi – například Belgie, Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko, Velká Británie nebo Izrael. Ze vzdálenějších trhů pak evidujeme silný zájem třeba z Japonska, Jižní Koreje nebo USA. Oproti tomu turisté ze sousedních států často kombinují památky s aktivním odpočinkem, přírodou nebo gastronomií. Právě tenhle mix dnes hraje klíčovou roli a dělá z Česka atraktivní destinaci pro všechny generace,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.
Rekordní čísla i nové trendy
Rostoucí zájem o tuzemské památky potvrzují i konkrétní data. Objekty ve správě Národního památkového ústavu loni přivítaly 4,3 milionu návštěvníků a čtyřmilionová hranice padla už potřetí v řadě.
Obecně jsou nejčastější volbou při cestách za památkami hrady a zámky, včetně těch v soukromém vlastnictví. Turisté ale míří také do muzeí a galerií, na věže, do chrámů, za lidovou architekturou nebo se vydávají po stopách slavných osobností. Mezi nejnavštěvovanější v rámci všech památek patří tradičně Pražský hrad, kam loni dorazilo 2,7 milionu lidí, meziročně o 6 % více. Rostoucí zájem ale směřuje i k dalším místům – zejména těm, které procházejí obnovou otevírají nové prostory, prohlídkové trasy a nabízejí návštěvníkům atraktivnější a modernější formy zážitků.
V posledních letech se zároveň ukazuje, že návštěvnost dokážou ovlivnit i neobvyklá spojení. V případě hradu Trosky přispěl k výraznému nárůstu zájmu herní fenomén Kingdom Come: Deliverance II a také navazující projekt KCDLive. V kurzu jsou též technické památky nebo architektonické skvosty. Tak třeba Muzeum nákladních automobilů Tatra loni navštívilo na 59 tisíc lidí, obdobný počet pak zamířil i do brněnské Vily Tugendhat.
Novinky, které stojí za pozornost
Letošní sezóna potvrzuje, že regiony dokážou na rostoucí poptávku reagovat. Rozšiřují nabídku o nové expozice, zpřístupňují dříve uzavřené prostory a přicházejí s netradičními prohlídkovými okruhy, které dávají známým místům nový rozměr.
Například v Plzeňském kraji rozšiřuje nabídku Západočeské muzeum v Plzni a láká mimo jiné na velkou interaktivní výstavu ke 100. výročí Hurvínka. Na Šumavě pak Dům Karla Klostermanna v Srní přináší novou expozici věnovanou životu a dílu tohoto významného spisovatele a jeho vztahu k místní krajině. V citlivě zrekonstruované barokní faře z roku 1820 vzniklo moderní muzeum i badatelna, které návštěvníkům přibližují svět šumavských románů.
Karlovarský kraj láká na hrad a zámek v Bečově nad Teplou, kde se propojuje historie šlechtického sídla s jedinečným příběhem relikviáře sv. Maura. Novinkou je také zpřístupnění dlouho očekávané části středověkého hradu.
Ve středních Čechách otevírá zámek Lešany nový prohlídkový okruh, díky kterému se návštěvníci dostanou do dosud nepřístupných částí a poznají jeho historii z nové perspektivy.
V Libereckém kraji se po rekonstrukci znovu otevírá Vísecká rychta v Kravařích. Tradiční lidová stavba dostává nový život díky moderní expozici etnografa Marka Hofmana „Chalupy herců, muzikantů a zpěváků na Českolipsku a v okolí“. Návštěvníci se prostřednictvím textů a fotografií seznámí s fenoménem chalupaření i s osobnostmi, které jsou s regionem spojené, například Evou Pilarovou nebo Janou Štěpánkovou.
Na jižní Moravě pak Dietrichsteinská hrobka v Mikulově připomíná význam jednoho z nejdůležitějších šlechtických rodů a doplňuje kulturní nabídku regionu známého nejen vínem, ale i historií.
V Jihočeském kraji ve městě Vimperk mohou návštěvníci nově objevovat revitalizované Pivovarské terasy, které citlivě propojují historii s moderním využitím. Z původně zanedbaného svahu vznikl atraktivní veřejný prostor pro odpočinek, setkávání i kulturní akce, který nabízí výhledy na vimperský zámek a různorodé terasy určené jak k relaxaci, tak k aktivnímu trávení volného času.
Památky jako jeden z pilířů kampaní CzechTourism
Kulturní památky zůstávají jedním z klíčových pilířů prezentace Česka v zahraničí. Agentura CzechTourism je systematicky zapojuje do svých marketingových aktivit a propojuje je s dalšími tématy, jako je gastronomie, příroda nebo aktivní dovolená.
Tipy na návštěvu památek, včetně těch méně známých, běžně nepřístupných nebo nově otevřených, najdou zájemci na portálu Kudy z nudy. Zahraniční návštěvníci pak mohou čerpat inspiraci z webu VisitCzechia, který nabízí přehled toho nejlepšího z Česka v řadě světových jazyků. Oba tyto zdroje tak mohou posloužit jako inspirace nejen při plánování cesty, ale třeba i při příležitosti Mezinárodního dne památek, který UNESCO společně s OSN pro vzdělání, vědu a kulturu vyhlásilo už v roce 1982.
About the Author
