Tropické teploty mění stravovací návyky Čechů. Restaurace hlásí větší zájem o lehká jídla, saláty nebo ryby, zatímco odborníci připomínají důležitost pravidelného stravování i dostatečného pitného režimu. Do toho pokračuje i pozvolný růst cen obědů. Průměrná cena poledního menu v českých restauracích letos v červnu vzrostla na 201,46 Kč, což je téměř o pět korun více než ve stejném období loňského roku.
Zatímco ještě během loňského června činila průměrná cena oběda 196,57 Kč, letos se poprvé dostala nad hranici 200 korun. Během prvního pololetí přitom cena postupně rostla z lednových 198,32 Kč až na červnových 201,46 Kč. Vyplývá to z dat společnosti Pluxee, která dlouhodobě sleduje vývoj cen obědů v restauracích napříč Českou republikou.
Nejdražší obědy tradičně nabízejí podniky ve Středočeském kraji (213,70 Kč) a v Praze (210,67 Kč). Naopak nejnižší ceny si i letos drží Karlovarský kraj (177,22 Kč) a Kraj Vysočina (193,59 Kč). Rozdíl mezi nejdražším a nejlevnějším krajem tak činí téměř 37 korun za jedno menu, což při pravidelném obědvání představuje stovky korun měsíčně.
Vedra mění objednávky i návyky
S příchodem tropických dnů se však podle restauratérů mění jak návštěvnost podniků, tak i skladba objednávek. Těžká česká jídla ustupují lehčím pokrmům a větší oblibě se těší saláty, grilovaná zelenina, ryby nebo kuřecí maso. Roste také zájem o domácí limonády či nealkoholické nápoje.
„V horkých dnech je znát, že hosté hledají lehčí varianty obědů. Největší zájem je o saláty, ryby, kuřecí maso nebo studené předkrmy. Naopak klasická jídla jako svíčková nebo guláš si lidé nechávají spíše na chladnější dny. Tomu přizpůsobujeme i skladbu letního menu – zařazujeme více sezónních surovin, svěžích kombinací a lehčích pokrmů. Chceme, aby si u nás hosté vybrali jídlo, které jim bude chutnat i v tropických teplotách,“ popisuje Aneta Sus Zajíčková, provozní restaurace Radegastovna na náměstí v Ostravě.
Vysoké teploty pak během léta často mění i stravovací návyky. Lidé mají menší chuť k jídlu a častěji sahají po menších porcích nebo oběd úplně vynechávají.
Zaostřeno na zaměstnavatele
V těchto momentech do hry vstupuje zaměstnavatel a možnosti, kterými své pracovníky může podpořit. Příspěvek na stravování totiž nemusí sloužit pouze k úhradě oběda v restauraci. Lidé jej mohou využít také na nákup kvalitních potravin a čerstvých surovin pro přípravu vlastního jídla, což jim umožňuje lépe přizpůsobit stravování svým preferencím i případným zdravotním omezením.
„Letní teploty přirozeně ovlivňují to, co si lidé vybírají k obědu, neměly by ale být důvodem k tomu, aby pravidelné stravování úplně vynechávali. Příspěvek na stravování dnes lidem navíc nabízí větší flexibilitu než kdy dříve. Mohou jej využít nejen v restauracích, ale také při nákupu potravin a připravit si díky tomu jídlo podle vlastních potřeb. To je důležité zejména pro zaměstnance se specifickými stravovacími požadavky nebo zdravotními omezeními,“ říká Jan Michelfeit, marketingový ředitel Pluxee ČR.
Význam flexibility potvrzuje i aktuální průzkum společnosti realizovaný agenturou Ipsos, podle kterého zdravotní omezení spojené se stravováním řeší 15 % pracovníků. Více než polovina zaměstnanců (55 %) ale uvádí, že jejich zaměstnavatel speciální potřeby ve stravování nijak nezohledňuje.
Podle stejného průzkumu navíc 58 % zaměstnanců vnímá, že se v posledním roce zvýšil tlak na jejich pracovní výkon, což často vede k horším stravovacím návykům a menšímu prostoru pečovat o své zdraví.
About the Author
