Co Čech, to pivní znalec, říká se. Přesto téměř tři čtvrtiny z nich neví, z čeho se vyrábí ležák, nejoblíbenější pivní styl v Česku, který nás proslavil po celém světě.
Podle průzkumu agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj lidé tápou také nad délkou výroby piva. Že celý proces od zasetí ječmene až po načepovaný půllitr zabere zhruba tři čtvrtě roku, správně určila jen necelá pětina respondentů. Přitom ale téměř 60 % lidí tvrdí, že je zajímá, jak a z čeho se vaří pivo, které pijí. Prazdroj na otázky spojené s výrobou piva odpovídá v rámci své osvětové kampaně „Pivo neuspěcháš – 280 dní piva“.
Překvapivě málo Čechů umí bezchybně vyjmenovat všechny klíčové suroviny pro výrobu českého ležáku. Slad z ječmene, chmel, vodu a pivovarské kvasinky dokázalo v aktuálním průzkumu agentury Ipsos správně určit jen necelých 28 % respondentů. Přibližně 64 % lidí dovedlo jmenovat alespoň tři suroviny a naopak 6 % účastníků si nevybavilo ani jednu.
Vůbec nejčastěji si dotazovaní spojují pivo s chmelem, který jmenovali v 89 % případů. Naopak na kvasinky si vzpomnělo jen necelých 41 % dotázaných. „Pivo je přírodní nápoj a český ležák se vaří tradičně ze tří základních surovin, tedy z vody, ječmenného sladu a chmele. Důležitou součástí výroby piva jsou ale i kvasinky, které hrají zásadní roli při přeměně sacharidů na etanol a oxid uhličitý a podílejí se i na vůni piva. Sacharidy získáváme v procesu vaření z ječmenného sladu, který určuje barvu, vůni, plnost, ale i hlavní chuťový profil piva. Hořkost a chmelové aroma piva se dotváří přidáním chmele,“ vysvětluje význam surovin emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.
Pivo se za týden nevyrobí
Ani v určení délky celého výrobního procesu piva si nejsou Češi jistí. Jen 18 % respondentů vědělo, že od semínka ječmene po stočené pivo to trvá zhruba tři čtvrtě roku. Příběh každého půllitru totiž startuje brzy na jaře, kdy se seje sladovnický ječmen a raší chmel, a končí až na podzim po sklizni surovin, kdy ležák uvařený z aktuální úrody dozrává v tancích a následně se stáčí do sudů, lahví nebo plechovek. Necelých 70 % lidí celý proces výroby piva odhadlo na tři měsíce a 14 % se domnívá, že pivo lze kompletně vyrobit za pouhý týden.
O samotném vaření ležáku panují mezi Čechy také velké mýty. Že na to sládci v pivovaru potřebují alespoň čtyři a více týdnů, odpovědělo správně necelých 30 % účastníků průzkumu. Naopak 37 % dotazovaných se domnívá, že se to dá stihnout za dva týdny. „Za tak krátkou dobu ležák rozhodně nevznikne. V případě českého ležáku trvá jenom jeho kvašení zhruba 10 až 12 dní a dalších několik týdnů pivo zraje. A když k tomu přičteme dlouhé měsíce, které musí ječmen a chmel ještě předtím strávit na polích, vyjde nám z toho zhruba 280 dní dlouhý proces. Pivo je zkrátka nápoj, který nejde uspěchat ani zrychlit,“ upřesňuje Václav Berka.
Pivní Slow TV ukazuje cestu piva
Doplnit znalosti Čechů o pivu chce osvětový projekt Prazdroje s názvem „Pivo neuspěcháš – 280 dní piva“, do nějž jsou zapojeni zemědělci i pivovarníci. Na stránkách jaksevaripivo.cz už od března probíhá přímý přenos z chmelnice a pole s ječmenem, který sleduje celou zhruba tři čtvrtě roku dlouhou cestu piva a skončí až podzimním vařením ležáku v plzeňském pivovaru. „Diváci už viděli třeba drátkování a zavádění chmele, růst ječmene, občas srnku nebo traktor. První pivní slow TV má za sebou už víc než 100 dní, a ještě skoro dvakrát tolik je před námi. Právě dlouhý čas, který výroba ležáku zabere, Češi hodně podceňují. Je ale překvapivé, že také váhají, když se zeptáte, z jakých surovin se pivo vyrábí. Věřím, že náš projekt názorně ukáže, že výroba českého národního nápoje je složitý, komplexní a dlouhodobý proces,“ uvádí Václav Berka.
Češi jsou pivní patrioti
Průzkum zjišťoval také povědomí lidí o tom, kolik piva se do Česka dováží. Správnou odpověď, tedy pouhé dvě procenta, vědělo jen 38 % lidí. Téměř dvě třetiny dotázaných se domnívají, že importované pivo tvoří víc než 9 % tuzemské spotřeby. Je ale vidět, že ačkoliv ve znalostech o českém pivu mají Češi mezery, své pivo milují.
About the Author
