Rekordní 13. ročník Prague Bar Show, který se 23. března 2026 uskutečnil v Křižíkových pavilonech na Výstavišti Praha Holešovice, přinesl kromě historicky nejvyšší návštěvnosti přes 4 500 odborníků z gastronomického byznysu i řadu diskuzí o tom, kam směřuje český pivní trh. Dvě z nich se věnovaly tématům, která dnes v oboru rezonují nejvíc – budoucnosti craftového piva a raketově rostoucí kategorii piva nealkoholického.
Craftové pivo: boom nových pivovarů skončil, o budoucnosti rozhodne příštích pět let
Debatu o craftovém pivu odstartovala otázka, zda i český trh čeká podobný vývoj jako na Západě, kde se poslední dobou restrukturalizují nebo končí i zavedené značky jako BrewDog nebo Rogue Ales. Podle dat z pokladního systému Dotykačka, která na akci prezentoval Vladimír Sirotek, tvoří malé pivovary v českém gastru objemově kolem dvou procent trhu, hodnotově se blíží ke třem procentům – a byť počet nově vznikajících pivovarů dnes už stagnuje, jejich podíl na trhu dál mírně roste.
Debata zároveň potvrdila, že jasnou definici pojmu „craft“ nebo „řemeslné pivo“ obor stále nemá. Zástupci pivovarů Clock a Elektrárna (Prazdroj) i manažerka pražského pivního baru Pult se shodli, že klíčové je spíš to, zda pivovar nabízí něco jiného než klasický mainstreamový ležák, než striktní dělení podle velikosti produkce. Jak shrnul Michal Škoda z Elektrárny: úspěch dnes nerozhoduje to, jestli je pivovar malý nebo velký, ale jestli dokáže sledovat, co zákazníci chtějí, a nabídnout jim to.
Shoda panovala i v tom, že úspěch craftového piva stojí a padá s kvalitou obsluhy, komunikací a péčí o hosta – a že to má svou cenu. Craftové pivo podle panelistů nemůže stát padesát korun za půllitr, pokud má provozovna investovat do proškoleného personálu, širší nabídky kohoutů a pravidelné rotace pivních stylů.
Z publika zazněl i odhad Jiřího Daňka (pivovar Libertas), že podíl malých pivovarů by ve velkých městech mohl v následujících letech dosáhnout až kolem třiceti procent, celorepublikově pak přes deset procent. Vladimír Sirotek toto číslo mírnil s tím, že desetiprocentní podíl je ve střednědobém horizontu tří až pěti let reálnější. Debata se dotkla také rostoucího zájmu o klasický český ležák v zahraničí, který by mohl představovat exportní příležitost, na domácím trhu ale podle panelistů zásadní posun neočekávají – ležák dnes tvoří devadesát osm procent trhu a jeho pozice zůstává stabilní.
Nealkoholické pivo: už každé desáté vypité pivo je bez alkoholu
Druhá debata potvrdila, že nealkoholické pivo patří k mála rostoucím pivním kategoriím. Zatímco celková spotřeba piva v gastru meziročně klesá zhruba o pět procent, nealkoholické pivo naopak mírně roste a jeho podíl na celkových prodejích piva se dnes blíží deseti procentům – před osmi až deseti lety to bylo kolem pěti až šesti procent. Táhnou ho především ochucené varianty, u kterých data ukazují dlouhodobě dvouciferný růst, zatímco neochucené nealko si drží stabilní pozici.
Podle dat Dotykačky dosahuje nealkoholické pivo nejvyššího podílu na prodeji piva v kavárnách a rychlém občerstvení (kolem patnácti procent), v klasických restauracích je to deset až jedenáct procent. Ondřej Roček z pivovarů Zubr upozornil na roli mladé generace – nealkoholické „beer mixy“ jsou podle něj mimořádně oblíbené mezi mladistvými a mohou fungovat jako jejich vstupní bod do světa piva, podobně jako dřív tuto roli plnila třeba Coca-Cola nebo energetické nápoje.
Zajímavý pohled do praxe přinesl Dan Hojdar z Vinohradského pivovaru, který jako jeden z prvních menších pivovarů investoval do technologie reverzní osmózy umožňující odalkoholnit pivo při zachování chuti. Investice v řádu jednotek milionů korun se podle něj vyplatila hlavně proto, že nabídka nealkoholického piva pivovaru pomohla otevřít dveře i k prodeji piva alkoholického – provozovatelé barů a restaurací dnes často chtějí kompletní portfolio od jednoho dodavatele. Pivovar si zároveň stanovil interní strop na úrovni dvaceti procent produkce, aby nealko nezačalo dominovat jeho craftové identitě.
Debata otevřela i otázku, zda je růst nealko piva dlouhodobý trend, nebo dočasná módní vlna. Zatímco Ondřej Roček byl vůči budoucímu růstu kategorie skeptičtější a zdůraznil, že žádná značka zatím nepřinesla skutečně silný diferenciační benefit, Vladimír Sirotek argumentoval daty – nealkoholické pivo je dnes v gastru už dvakrát větší kategorií než balené minerální vody, a podle něj půjde o trvale rostoucí a plně etablovaný segment. Silný zájem o kategorii potvrdila i zástupkyně jednoho z pražských gastro provozů z publika, podle níž nealkoholické pivo dnes patří k nejžádanějším položkám v nabídce, zatímco nealkoholické koktejly se u jejích hostů příliš neuchytily.
Rostoucí význam kategorie potvrzují i miliardové investice velkých hráčů jako Asahi nebo Carlsberg do vývoje nových nealkoholických nápojů.
„Letošní ročník jasně reflektoval realitu nápojového trhu, který se mění. Lidé dnes nepijí víc, ale přemýšlejí nad tím, co a proč pijí. Roste důraz na kvalitu, zážitek a kontext, ne jen na samotnou konzumaci. Zároveň je vidět silný vliv mladší generace, která do oboru přináší nové návyky, větší otevřenost k low a no-alcohol kategoriím, RTD formátům i objevování nových chutí,“ říká zakladatel a hlavní organizátor Prague Bar Show Martin Kraut.
Debaty o craftovém a nealkoholickém pivu byly součástí bohatého programu letošního ročníku, který nabídl celkem 22 debat a přednášek na čtyřech stagích s 45 hosty z řad odborníků na provoz, legislativu, nápojové kategorie i technologie. Příští Prague Bar Show se uskuteční 22. března 2027 opět v Křižíkových pavilonech na Výstavišti Praha Holešovice.
About the Author
