Rododendrony v Průhonicích právě rozkvétají

Dendrologická zahrada patří mezi nejvýznamnější svého druhu ve střední Evropě.

Květná sezóna pěnišníků (rododendronů a azalek) je ve Výzkumném ústavu pro krajinu (VÚK) v plném proudu. V Dendrologické zahradě v Průhonicích nyní postupně rozkvétá množství keřů a návštěvníci mohou obdivovat přibližně tisíc genotypových položek – od planých druhů k historickým až po moderní odrůdy včetně výsledků vlastního průhonického šlechtění. Kolekce pěnišníku, kterou spravuje Dendrologická zahrada VÚK, patří mezi nejvýznamnější svého druhu ve střední Evropě a navazuje na více než sto let trvající tradici jejich pěstování v Průhonicích.

Rododendrony jsou s Průhonicemi spojeny už od konce 19. století. Tehdejší majitel Průhonického zámku a parku hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca si je velice oblíbil, propagoval je a pěstoval pro jejich mimořádnou estetickou hodnotu. Po odprodeji celého průhonického panství státu zde vznikl v roce 1927 výzkumný ústav, který se již od samého počátku věnuje mimo jiné systematickému šlechtění pěnišníků.

Právě Průhonice se postupně staly místem, kde vznikaly nové mrazuvzdorné odrůdy vhodné pro pěstování ve středoevropských podmínkách. Šlechtitelé reagovali zejména na skutečnost, že řada tehdy populárních anglických a německých kultivarů nebyla schopna odolávat českým zimám. Výzkumníci proto začali cíleně křížit odolnější druhy a vytvářet nové odrůdy vhodné pro domácí klima. Historické materiály zároveň připomínají, že už ve 30. letech vznikla v Průhonicích rozsáhlá matečnice rododendronů a azalek a že právě zde byly zahájeny první hybridizační pokusy zaměřené na vyšší mrazuvzdornost.

Každá sezóna je jiná. Letos kvetení ovlivňuje sucho i mráz

Kvetení rododendronů se každoročně vyvíjí podle průběhu počasí. Rozhodující jsou nejen aktuální podmínky, ale i průběh předchozí sezóny, kdy se například zakládají květní pupeny.

„Kvetení pěnišníků závisí na průběhu sezónních podmínek, zejména na teplotě, vlhkosti a výskytu mrazů. Obecně platí, že pro dlouhé a efektní kvetení jsou nejlepší vyrovnané, spíše chladnější a mírně vlhké podmínky. Letos se zatím sezóna nevyvíjí ideálně kvůli rychlému nástupu vegetace, velkému suchu a následným mrazům. Přesto je stále co pozorovat a porovnávat,“ říká Michal Severa z odboru šlechtění a pěstebních technologií VÚK.

Hlavní období kvetení pěnišníků v Průhonicích obvykle trvá od poloviny dubna do poloviny června. Návštěvníci tak mohou během několika týdnů sledovat postupné proměny celé sbírky i rozdíly mezi jednotlivými druhy a kultivary.

Tisíce keřů a kolem tisícovky genetických položek

Genofondová sbírka rododendronů v Průhonicích představuje mimořádně cenný soubor z pohledu zahradnického výzkumu i ochrany genových zdrojů. Z hlediska jednotlivých položek zahrnuje přibližně tisíc zahradních odrůd a botanických taxonů. Celkový počet samotných keřů dosahuje několika tisíc exemplářů. Většina z těchto genových zdrojů je uchovávána v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity.

„Každoroční možnost vidět kolekci odrůd z našeho téměř sto let trvajícího programu šlechtění pěnišníků je sama o sobě unikátní. Vedle průhonických odrůd uchováváme také základ světového sortimentu rododendronů a azalek i nově vyšlechtěné kultivary, především od německých šlechtitelů,“ doplňuje Michal Severa.

Významná část sbírky je veřejnosti přístupná především v Dendrologické zahradě VÚK. Rododendrony jsou soustředěny zejména v nejchladnějších partiích zahrady podél vodoteče pod Černým rybníkem nebo v lesních partiích areálu. Novější průhonické odrůdy byly vysazeny také v porostech borovic severně od Remízku.

Dendrologická zahrada jako živá laboratoř i místo inspirace

Dendrologická zahrada dnes neslouží pouze jako atraktivní návštěvnický areál, ale také jako významné vědecké pracoviště i subjekt uchovávající významné a unikátní genové zdroje. Její budování začalo v 70. letech minulého století a od počátku měla sloužit nejen k uchovávání sbírek rostlin, ale i k ověřování jejich biologických vlastností a možností následného využití v krajinářské či zahradnické tvorbě.

Právě kolekce pěnišníků zde dlouhodobě patří mezi nejvyhledávanější. V období hlavního kvetení vytvářejí rozsáhlé barevné kompozice, které každoročně přitahují odborníky, zahradníky i širokou veřejnost.

Historie průhonického šlechtění i péče o genofond pěnišníků zároveň dokládá dlouhodobou kontinuitu zdejšího zahradnického výzkumu, který v Průhonicích funguje již téměř jedno století.